My experience working in Austria

07/03/2017

Konečně jsem dala dohromady fotky z Rakouska, kde jsem přes advent pracovala. Ráda bych se s vámi podělila o to, jak jsem tuhle dobu prožívala.

Pracovala jsem jako hotelová recepční v malinkém městečku Axams, nedaleko Innsbrucku. Tuto příležitost jsem dostala ve škole, společně s pár dalšími lidmi ze stejného oboru. Praxe trvala přes 3 týdny v průběhu Vánoc. Poprvé jsem tedy strávila Štědrý den i Nový rok bez rodiny a přátel.

 

Z Česka jsme vyjížděly brzy ráno. Autem, to do Axams trvá něco kolem osmi hodin. Díky tomu, že jsme jely v šestimístné mini dodávce, byla vlastně i legrace. Cpaly jsme se sladkostmi, poslouchaly hudbu a povídaly si úplně o všem. Pamatuji si také, jak jsme byly všechny přilepené na okno auta a obdivovaly Alpy. Ty, které před námi z ničeho nic, začaly vyrůstat. Bylo to absolutně nádherné.

Během cesty jsme si udělaly zastávku v Salzburku a podívaly se na Vánoční trhy. V životě jsem hezčí trhy neviděla! Byla tam spousta zajímavých věcí a především SPOUSTA jídla! Svařené víno a punč, spousta sýrů, voňavých uzenin, čokolády, palačinky a další dobroty. Navštívila jsem i Dóm Sv. Ruberta, u kterého se trhy konaly. Kdybyste plánovali cestu do Salzburku, určitě jej nevynechte – byl překrásný!

Do hotelu jsme dorazily navečer. Naštěstí, se dostalo pár mých spolužaček do stejného hotelu jako já, takže jsem nebyla úplně sama. Holky pracovaly jako servírky v restauraci nebo jako pokojské. To jsem příležitostně musela dělat i já, když na recepci nebylo do čeho píchnout. Na rozdíl od kamarádek, jsem tuhle praxi využila již v létě. Vše pro mě tak bylo o něco snazší. Bohužel ale, jsem ještě v té době neměla foťák a nemůžu se tak s vámi podělit o krásné vzpomínky.

Začínaje následujícím dnem, jsme se po dlouhou dobu nezastavily. Práce bylo více, než dost. Z léta jsem byla zvyklá, že do hotelu přijížděli hlavně lidé ve skupinách, převážně z Číny a Indie. Přespali jednu noc a ráno jeli zase dál. V zimě to ale byli především studenti, kteří k nám jezdili na lyžařské pobyty. Hotel byl pro zimní sporty ideální! Velké lyžařské centrum se totiž nachází ihned za ním.

 

Když jsme s holkami měli, asi po týdnu, první den volna, rozhodly jsme se ho strávit na sjezdovkách. Vůbec nevadilo, že jsme s sebou neměly žádnou výbavu a na půjčení jsme zase neměly peníze. Vzaly jsme si totiž klasické, staré dobré lopaty.

Na ty jsme si, všechny vedle sebe, sedly a chystaly se sjet červenou sjezdovku. A taky že jsme to udělaly! Jely jsme vážně ale vážně rychle! Lidé na lyžích a prknech, kteří se nám snažili vyhýbat, doslova svištěli kolem nás a my jsme – brečely!  Napůl smíchy, a napůl ze strachu.

Potom co jsme málem skončily v potůčku a dlaně měly do krve sedřené hrubým náledím, jsme byly rády, že jsme to nakonec ve zdraví přežily.

Na Štědrý den jsme dostaly od našeho pana učitele, který celou praxi zařizoval, jako dárek – skipass. Bylo to od něj opravdu moc milé. Jen díky němu jsme se mohly podívat na úžasný výhled na Alpy, který si můžete na fotkách níže prohlédnout, i vy. Samy bychom si skipas stoprocentně nekoupily, protože byl docela drahý. No a my, si tu trochu peněz co jsme před výplatou ještě měly, šetřily do Primarku.

Z tohoto dne mám asi největší a nejsilnější zážitek! Miluju hory! Užívat si onoho výhledu z dvou a půl tisíc metrů nad mořem bylo neuvěřitelné. Tyhle chvíle mě nikdy nepřestanou fascinovat. Pocit, když se mi přímo před očima rozprostírají velehory a mě připadá, že do přírody snad ani nezapadají, že je tam snad někdo vložil photoshopem. Cítím obrovský respekt. A právě ten pocit mě baví.

Další dny už jen tak plynuly. Moc volna nebylo a pracovalo se většinou celý den. Neměla jsem tedy čas fotit jak přes Štědrý den, tak i přes Nový rok, jelikož tyto svátky bylo práce snad úplně nejvíce. A kdybych měla popsat své pocity z těchto, pro většinu nejvýznamnějších dvou dnů Vánoc, tak určitě to zvláštní bylo. Naštěstí však ne tak moc, jak jsem si původně myslela. Člověk ani neměl čas přemýšlet nad tím, že je daleko od domova, když měl pořád co dělat. I díky kamarádkám, to bylo určitě jednodušší. Vlastně jsme si to nakonec užívaly. Dekorovaly jsme hotel a přecpávaly se svátečním bufetem pro hosty.

Na Silvestra jsem musela být na recepci až do tří hodin do rána. O půlnoci jsem jen skočila mrknout na ohňostroj, zavolat rodině a šla zpět pracovat.

 

Pokud i vy máte možnost na nějakou dobu vycestovat, ať už jen na týden nebo i na půl roku, určitě toho využijte! Mně osobně tyto dva měsíce v Rakousku moc pomohly, třeba při hledání práce. A hlavně – mám díky nim super vzpomínky! Jedna z mých spolužaček se tam dokonce vrátila, našla si přítele, práci a je moc moc spokojená. Nikdy totiž nevíte, co vám takovéto cesty mohou přinést.

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *